Horniny a reliéf - CHKO Železné hory

Neuvěřitelná pestrost geologického podloží na malé ploše Železných hor je ojedinělá v rámci celé Evropy. Vysoká geodiverzita spolu s členitým reliéfem předurčily i vývoj živé přírody směrem k pestré různorodosti.

Nejstarším geologickým útvarem je starohorní Podhořanské krystalinikum v severozápadní části chráněné krajinné oblasti. Největší rozsah tu zabírají vyvřeliny Železnohorského plutonu. Před 290 až 360 miliony lety magma vniklo do prostoru střední a jižní části Železných hor a dalo základ pro vytvoření pestré škály hornin – od světlých žul k tmavým gabrům. Prvohorní permské usazeniny lze najít v okolí Kraskova. Podmiňují charakteristickou načervenalou barvu tamních půd. Podél jihozápadního okraje území se táhne úzký pás s usazeninami druhohorního moře, tzv. Dlouhá mez. Vyskytují se zde pískovce, slepence a slínovce, které ve svých vrstvách obsahují přirozené, přírodně filtrované akumulace podzemních vod.

Čtvrtohory jsou zastoupeny kamennými sutěmi, říčními štěrkopísčitými terasami a údolními náplavy řek a potoků. Plošně malá, ale významná jsou místa s výskytem rašelin a slatin.

V minulosti se na území CHKO Železné hory těžily především suroviny spojené se stavitelstvím: kámen, hlíny, vápenec. Dále pak rudy železa, mědi a zinku, uran, fluorit a baryt. Dnes jsou v činnosti pouze dva kamenolomy. Těžba železa dala také celé oblasti pojmenování.  Poprvé je latinský název Montes ferrei uveden v kronice Zbraslavské.

Lomařská a hornická činnost poznamenala reliéf chráněné krajinné oblasti řadou opuštěných lomů a pozůstatků podzemní těžby.

Hlavní krajinnou dominantou chráněné krajinné oblasti je Železnohorský hřbet, který se na jihozápadě strmě zvedá z Čáslavské kotliny a Chotěbořské pahorkatiny. Nejvyšším místem je vrch Vestec (668 m n. m.). Železné hory byly vyzdviženy ve třetihorách. Geomorfologickou zajímavostí je místo prudké změny směru a spádu toku řeky Chrudimky v okolí Ohebu u Sečské přehrady, což je dokladem tzv. říčního pirátství ve vývoji řeky.

 

Autoři fotografií: Zuzana Růžičková, Zdena Koberová, Veronika Čermáková, Vlastimil Peřina

 


 

Nasedání druhohorních sedimenrů na prvohorní (pískovců na křemence) - PR Strádovské peklo
Tektonické zlomy - přírodní rezervace Strádovské peklo
Kraskov oblast prvohorních permských usazenin.
Dlouhá mez s usazeninami  druhohorního moře.
Kamenná suť vzniklá zvětráváním mrazem - Čtvrtohory
Říční náplavy v řece Doubravě.
Sedimenty podél řek, Chrudimka pod Bojanovem.
Lom Štikov.
Vápenka v Závratci.
Pískovce v přírodní rezervaci Na skalách
Opuka.
Lom v Nasavrkách.
Rula v údolí řeky Doubravy.
Granodiorit.