I přes svou poměrně malou rozlohu se Česká republika vyznačuje velkým bohatstvím druhů rostlin a živočichů. To je dáno zejména její polohou na hranici několika biogeografických oblastí, ale také historickým a kulturním vývojem. Na našem území bylo doposud zaznamenáno více jak 2 700 druhů vyšších a 2 400 druhů nižších rostlin, ze živočichů pak 50 000 druhů bezobratlých a asi 380 druhů obratlovců. Ochrana druhů je proto jedním z našich hlavních úkolů. Ukotvena je v zákoně č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen zákon) a je rozdělena, na druhovou ochranu obecnou a zvláštní.
Obecná druhová ochrana
Zákonem o ochraně přírody a krajiny chráníme všechny druhy rostlin a živočichů, a to před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k jejich ohrožení, zániku populace nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Obecná ochrana druhů se tedy taměřuje zejména na ochranu populací druhů na území ČR, zatímco ta zvláštní (viz níže) se zaměřuje na ochranu všech jedinců.
Důležitou součástí obecné ochrany druhů je také omezení vztahující se k záměrnému rozšiřování geograficky nepůvodních druhů do naší přírody. Výjimečné postavení, které vychází z evropské legislativy (Směrnice o ptácích), mají v obecné ochraně ptáci. Oproti ostatním skupinám živočichů a rostlin se obecná ochrana ptáků týká každého jedince jakéhokoli ptačího druhu volně žijícího na území států Evropské unie. Je omezen odchyt, držení a usmrcování ptáků (s výjimkou lovu podle zákona o myslivosti), úmyslné ničení a odstraňování hnízd, sběr a držení vajec a úmyslné vyrušování zejména v době rozmnožování a odchovu mláďat.
Zvláštní druhová ochrana
Ta se zabývá druhy rostlin a živočichů, které jsou v našich podmínkách přirozeně vzácné nebo jejichž populace jsou snadno zranitelné a nebo jsou vědecky a kulturně významné. Takové druhy označujeme jako druhy zvláště chráněné. Platí pro ně přísnější režim ochrany a dle stupně ohrožení je rozdělujeme do tří kategorií (ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené). Seznam takto chráněných druhů je uveden v příloze II. a III. vyhlášky č. 395/1992 Sb. Podobně jako u ptačích druhů je u zvláště chráněných druhů chráněný každý jedinec ve všech jeho vývojových stádiích. Kromě jiného je zakázáno chytat, usmrcovat, chovat či jinak komerčně využívat zvláště chráněné živočichy a sbírat, držet, pěstovat a komerčně využívat zvláště chráněné rostliny. Ze zákazů uvedených v obecné i zvláštní druhové ochraně lze v konkrétních případech povolit výjimku.
V současné době se projednává návrh na změnu vybraných ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny týkající se druhové ochrany. Návrh se diskutoval se zástupci odborných institucí a vybraných nevládních organizací zabývajících se ochranou biodiverzity. Představen byl také správám národních parků a České inspekci životního prostředí.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR připravila indikativní seznam nově navržených zvláště chráněných druhů rostlin, hub a živočichů. V dokumentu jsou uvedeny jednotlivé druhy a odkazy na detailní informace na kartách druhů, návrh zařazení druhů do stupně ochrany a zdůvodnění zařazení na seznam zvláště chráněných druhů. Návrh revize zvláštní druhové ochrany přírody také shrnuje článek v pátém čísle časopisu Ochrana přírody. Přečíst si ho můžete zde.
Záchranné programy
Pro vybrané zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů připravujeme a realizujeme záchranné programy. Jedná se o dočasné projekty, jejichž cílem je minimalizovat negativní faktory ohrožující daný druh a zvýšit početnost populace druhu na úroveň nezbytnou pro jeho trvalou existenci. Pro druhy, které nejsou ohroženy vyhynutím bezprostředně, ale patří k tzv. „konfliktním druhům“, realizujeme programy péče (bobr evropský, vydra říční a vlk obecný). Nyní připravujeme také program péče pro medvěda hnědého a rysa ostrovida. Regionální akční plány jsou pak nástrojem vhodným k ochraně těch druhů, které jsou ohrožené v rámci konkrétního území či oblasti.
Druhová ochrana nejsou pouze zákazy a zákonná omezení. Ochrana druhů je prakticky zajišťována také různými činnostmi na ochranu jedinců těchto druhů a vhodnou úpravou biotopů, které obývají (tzv. management). Potřebné je rovněž vhodně komunikovat s veřejností o významu a ekologické funkci jednotlivých druhů v naší přírodě. Osvětová činnost tvoří nezbytný prvek ochrany například těch druhů, které působí nebo mohou působit finanční škody (např. velké šelmy).
Proto, abychom mohli dobře chránit druhy i jejich biotopy, je nezbytné získávat informace o rozšíření a početnosti zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Věnujeme se proto také mapování druhů a na vybraných lokalitách sledujeme dlouhodobý vývoj společenstev a populací druhů (monitoring).
Záchranné programy
Invazní druhy
Specifickou oblastí, která úzce souvisí s ochranou biologické rozmanitosti jako celku i ochranou jednotlivých druhů a společenstev je problematika nepůvodních invazních druhů rostlin a živočichů. Tomuto tématu se věnujeme podrobně na samostatných webových stránkách.
