Křovinořezy a hrábě pomohly vzácným hořečkům

Hořeček nahořklý pravý patří mezi silně ohrožené rostliny. V České republice roste na necelé stovce míst, většinou jen v počtu několika desítek či maximálně stovek kvetoucích rostlin. V bývalém mramorovém lomu Kukačka u Bílé Vody na Jesenicku jich letos vykvetlo více než 4700. To Kukačku řadí k vůbec nejbohatším lokalitám výskytu tohoto druhu u nás. Pečuje o ni Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

„S prací jsme tu začali v roce 2017. Na Kukačce počty hořečků za těch pár let výrazně vzrostly – v roce 2017 jich tu kvetla asi tisícovka. Museli jsme odstranit náletové dřeviny, které lom zarůstaly a stínily, pravidelně se tu seče tráva. Důležité je hlavně vyhrabávání mechu a jeho narušování, aby mohla semena hořečků nejen vyklíčit, ale i úspěšně dál růst. Jedním z důvodů, proč hořečky z naší krajiny jinde už téměř vymizely, je totiž to, že postupně zarůstá. Přestalo se pást a kosit, hořečky, stejně jako řada dalších druhů rostlin ale nemají v konkurenci náletů a vysoké trávy šanci. Vedle hořečků se na Kukačce nyní daří i dalším vzácným druhům, jako je hořec křížatý nebo hvozdík pyšný pravý,“ vysvětluje botanik Radek Štencl z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Hořeček nahořklý pravý (Gentianella amarella subsp. amarella) patří mezi zákonem chráněné druhy. V ČR byl v minulosti znám z více než 400 lokalit, zbývá posledních asi 70, většinou jen s několika málo kvetoucími rostlinami. V oblasti severní Moravy a Slezska roste ještě na jedné lokalitě, kterou je lyžařská sjezdovka na Červenohorském sedle. Aby hořeček nahořklý z naší přírody definitivně nezmizel, realizuje pro něj Agentura ochrany přírody a krajiny ČR záchranný program.

„Záchranné programy pro vzácné druhy rostlin a živočichů spočívají často v podpoře šetrného hospodaření, aby měly ohrožené druhy alespoň někde vhodné podmínky k životu. Zároveň ale nepomáhají jen těm druhům, pro které se připravují – například prosvětlování lesa prospěje kromě rostlin také řadě druhů hmyzu. Záchranných programů nyní běží již třináct a připravují se další. Díky nim se z naší přírody nevytratil třeba hvozdík písečný český, daří se zvyšovat počty syslů obecných či užovek stromových,“ dodává František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. 

Více na www.zachranneprogramy.cz
 

Foto: Leo Bureš, Jan Halfar